Agentura
pro znalectví a poradenství v chovu koní
logo HIPO-DUR

PAMĚTI BÝVALÉHO VRCHNÍHO ŠTOLBY

(recenze)

Autorem recenzovaného díla, tohoto Olympu hipologické literatury období baroka vyhotoveného v roce 1677 v tiskárně Johanna z Wiedehold se sídlem v Ženevě a které řadíme mezi „Objevy roku 2014“ je hrabě de Solleysel, nejrespektovanější a současně nejvýznamnější dvorní rádce v oblasti hipologie u královské akademie Ludvíka II. Bourbonského, knížete de Condé, zvaného také „Velký Condé“ ( 8. září 1621 – 11. prosinec 1686 ), francouzského šlechtice a vojevůdce, jehož věhlas započal během třicetileté války porážkou španělského vojska u Rockroi. Bez jeho úspěchu ve zmíněné bitvě by došlo k obsazení Paříže Iberijci. Díky zákulisním intrikám dvora jen těsně unikl de Condé, tento válečník každým coulem zvítězivší v desítkách bitev potupné popravě mečem a úplné ztrátě majetku. Po tzv. pyrenejském míru ( 1659 ) byl díky přímluvě španělského dvora ( jaká to ironie osudu ! ) vzat na milost. V následujícím období dokonce usiloval o polskou korunu, byť neúspěšně. Roku 1672, tj. v době, kdy Ludvík XIV. zahájil tažení proti Nizozemsku se de Condé na čele svého vojska opět proslavil, a to smělým přechodem řeky Rýn. V roce 1675, po vypuzení Montecuccoliho vojsk z Alsaska se de Condé stáhl do ústraní. Zbytek svého života strávil v soukromí svého zámku v Chantilly, většinou ve společnosti učenců, umělců a filozofů. Vrozeným nadáním stejně tak, jako válečným uměním se de Condé řadí k takovým velikánům francouzské historie, jaké v téže době reprezentoval maršál královské armády Henri de la Tour ď Auvergne vikomt de Turenne. V bohatých a dlouhých dějinách francouzského válečnictví jej zřejmě překonal pouze Napoleon Bonaparte.

Představované dílo hraběte de Solleysel obohacující náš knižní fond hipologické literatury je napsané v německé jazykové mutaci a přirozeně švabachem. Styl a sloh jeho textu je svižný, mužný, ušlechtilý, bez únavných, nicneříkajících hluchých pasáží opakujících obehraná fakta a obecně známé empirické zkušenosti předků. Úspornost vyjádření autora k sdělené problematice na hranici strohosti a absence citovosti potvrzuje náš předpoklad, podle kterého jeho pisatel byl velezkušeným hipologem, disponujícím doslova encyklopedickými vědomostmi o tomto oboru, a to jak v teoretické tak v praktické rovině, se schopností rozpoznat, co je v dané oblasti podstatné. Toto naše tvrzení podporuje existence 216 kapitol knihy uspořádaných do čtyř samostatných částí recenzovaného díla : o jezdeckém umění, o exteriéru koní, o chorobách koní a jejich léčení, resp. o způsobech uzdění, vkomponovaných do omezeného prostoru 474 stran včetně 31 mědirytin.

Autor se na stránkách svého breviaria podrobně věnuje takovým aktuálním problémům či odborným otázkám zaměstnávajících také současné chovatele, jakými je mj. fenomém barvy, vrozených znaků na hlavě a končetinách nebo lokalizace chlupových vírů ve vztahu k výkonnosti koní. Řeší také možný vliv druhové skladby potravy na reaktivnost centrální nervové soustavy a temperamentu, resp. dalších životních projevů těchto zvířat. Autor neopomenul ani frekventovanou otázku odstavu hříbat ( s. 378 ). Při bližším pohledu na koncepci knihy vzniklé před propastnou dobou téměř 350 let se nám neodbytně připomíná dílo ze současného období, a to dojem, jaký vyvolává studium naší Velké etologie koní. Z hlediska její formální stránky právě tak, jako rozsahu, obsahu a nakonec také poznatku, že také v recenzované knize nalezne pozorný čtenář odpovědi na každou, i zdánlivě banální, opomíjenou, okrajovou otázku, kterou hipologie v oblasti chovu a výcviku koní v tak hojném počtu pokládá uživatelům a vlastníkům těchto zvířat. Byť si uvědomujeme, že každé podobné srovnávání kulhá na všechny čtyři a aniž by nám bylo recenzované dílo před rokem 2005 známé, přesto je pozoruhodným předobrazem naší monografie o životních projevech koní a anglických plnokrevníků zvlášť.

Výsledek studia knižního vydání Souhrnných pamětí bývalého vrchního štolby také potvrdil, že skutečné, nadčasové, hodnotné vědecké dílo nedevalvuje vlivem politických, kulturních nebo společenských změn. Platí to pak především pro oblast, kterou představuje tradiční, neboť po dlouhá staletí až tisíciletí vykonávaný chov a výcvik koní. Podstata úspěšného provádění zmíněných profesí zůstává neměnná, bez ohledu na vlastnické vztahy, plemennou podstatu těchto zvířat, politickou situaci včetně střídání vládní moci a její společenské objednávky. Hledání takzvaných třetích cest v souvislosti s dobře utajovanou snahou jejich iniciátorů o uspíšení šlechtění v procesech vyžadujících změny typu či užitkového uplatnění produktů je proto nevyhnutně odsouzeno k fiasku ( viz. příklady vytvoření slov. sport. pony po dvou-, ev. ruského plnokrevníka po pěti generacích užitkového křížení, vulgo bastardizace, apod. ).

Spolehlivým indikátorem míry pečlivosti autorů primárních děl hipologické literatury je pro mne osobně četnost komentovaných hledisek, věnovaných exteriérovým charakteristikám koní. Profesor František Bílek v rámci zkoumání selekčního pokroku vyhodnocoval padesát tělesných parametrů starokladrubských vraníků. Docent Jaromír Dušek ve svém Chovu koní z roku 1999 uvádí 61 exteriérových hledisek. Duruttya v 70.letech v rámci dokončování vyšlechtění nového plemena Slovenského horského koně v hřebčíně Muráň průběžně zkoumal 47 základných měr, hmotnosti a tělesných indexů koní základního stáda. Za pozoruhodné proto vnímám skutečnost, že hrabě de Solleysel jich identifikoval a podrobně popsal až dvojnásobek, a to 120 !

Četba recenzovaných pamětí vrchního štolby nás podnítila také k vyslovení následující úvahy. Od vynálezu knihtisku, umožňujícího nebývalou produkci tištěných děl ve významně větším volumenu než dříve, bylo jejich vydávání přesto omezeno na knihy, které byly v době svého vzniku jedinečné, společensky i odborně žádané a potřebné a navíc výhradně z pera respektovaných autorů. Tato vydavatelská filosofie garantovala, že produktem edičního počinu se stávala epochální díla se zakódovaným potenciálem nadčasovosti a univerzálnosti, konstatované i z perspektivy několika staletí od data jejich vzniku. Takový odstup vždy umožnuje prověření skutečné hodnoty díla. Jaká to disproporce ve srovnání se současnou konjukturou produkce tiskovin lákajících potenciální čtenáře, tu pouťovým obalem, onde více či méně tajenou levnou, nedůstojnou a samoúčelnou vulgární nahotou s cílem vyvolat přízemní pudy konzumentů. Vzniklých s nepřehlédnutelným záměrem sebeprezentace majitelů/vydavatelů a snah o dosažení komerčního úspěchu za každou cenu, kterou doprovází obecná devalvace hodnot. Autorů bez předchozí chovatelské zkušenosti nebo sportovní úspěšnosti. O absenci mezinárodní akceptace před usednutím k prvnímu archu svého budoucího rukopisu ani nemluvě. A většinou od subjektů, jejichž jedinou odbornou kvalifikací pro kompilování textu jen vzdáleně připomínajícího vlastní „dojmy o koních“ omezenou na vlastnictví překladatelského softwaru v souběhu s nekritičností k obsahům přejímaných textů a již chronické neznalosti české odborné, hipologické terminologie.

Žijeme však, žel, také v éře, kdy rychlokvašení hipologové postrádající elementární schopnost vytvořit text popularizačního charakteru, aniž by byl otrocky opsán v podobě plagiátu z originálu jiného, schopnějšího či erudovaného autora nebo byl tendenčně pozměněn, upraven, tj. deformován či doplněn vlastním komentářem. V době šéfredaktorů, neschopných sepsat desetiřádkový originální, vtipný editorial s jejich osobní zkušeností, vlastním názorem nahrazený referováním o své závislosti… Nedivím se, vždyť sloupkařství je svým způsobem vrcholem novinářské profese ! Obraz zmíněné doby dokreslují i takové zkušenosti související s publikováním odborných textů, jakým je flagrantní porušování platných Zákonů České republiky, a to především práva na reakci autora článku na ohlas čtenáře, resp. upření možnosti obrany autora před poškozením jeho dobré pověsti a odborného kreditu. Nechť zůstane zaznamenané pro budoucí, že takové beztrestné ignorování uplatnění zákonnosti v souběhu s nečinností Komise pro etiku syndikátu novinářů ČR si nedovolil ani bývalý režim. Aktuální, bezprecedentní případ, pod nímž se podepsal exponent bývalých komunistických struktur a byl iniciován/režírován subjektem evidován v seznamech nechvalné Stb ČR. Pro úplnost, tiskovina, která se stala dějištěm/platformou zmíněné série nezákonností a negace práv novináře a občana v roce 2013 je zaregistrovaná na Ministerstvu kultury České republiky pod číslem : MK ČR 19578. Popsané okolnosti rámující stav takové společnosti, ve které dochází k prezentovaným excesům mohou vyvrcholit v postupnou degradaci, demontáži demokracie a práva. A umlčení pluralitních názorů? Obvykle nastává před nástupem totalitních režimů !

Neexistence původních textů v podobě komentování bezprostředních dojmů z míst sportovních klání, kritických analýz, dosažených výkonů, časů, průběhů, taktik a výsledků dostihů, fundovaných rozborů pedigree špičkových aktérů pohybujících se na světové dostihové scéně, studií vědeckého rázu prezentujících veřejnosti aktuální situaci, ev. perspektivy vývoje sledované oblasti popularizační formou ani nemluvě. Jak lze na základě výše naznačeného stavu devalvace publicistiky v oblasti hipologie očekávat vznik několikanásobně rozsáhlejších děl v podobě knižní publikace, neřku-li monografie, tj. generálního souboru/soupisu relevantních informací v definované oblasti této odborné literatury ? Bylo by tudíž ilusorním až naivním očekávat v současnosti vznik publikace zásadního významu, která by přinášela – krom zevrubné a ucelené bilance faktů minulosti naznačení perspektivy budoucí tendence vývoje hipologie včetně úkolů, kterým by se měla tato věda a literatura věnovat v nejbližších 10 až 20 letech. S dominancí snah o zvýšení komplexu užitkových vlastností koní ve sportovní oblasti právě tak, jako turfu, který je pod drobnohledem ve všech koutech světa a reflektuje reálnou kondici společnosti bez ohledu na to, zda se hodnocení týká její hospodářské, kulturní nebo společenské scény. Stalo se již dříve proklamovanou a ověřenou skutečností, podle které úroveň chovu koní a vztah společnosti k těmto zvířatům koresponduje s kvalitou a výkonností hospodářství, morální a etickou úrovní toho-kterého národa.

Technické parametry knihy : 474 stran vytištěných na ručním papíře, vázaných v pevném obalu ; výška 340 mm; šířka 210 mm; síla 38 mm; hmotnost 1200 g. První vydání.

 

 

M. Duruttya

Naše knihy:
HUCUL NOVÉ
První Česko-Slovenská monografie:H U C U L
Vydání v roce 2020.
SÁGA RODU DURUTTYA NOVÉ
Životopisní kniha popředního chovatele koní vydaná k životnímu jubileu autora
ETOLÓGIA KONÍ
Historicky první, komplexní, vědecky zpracované dílo o životních projevech koní z r. 1993.
KONE OD MURÁŇA
Podle editorky „vydání této knihy se ukázalo, jako zdařilý počin nakladatelství HIPO-DUR o životě koní ve volnosti. První vydání z r. 2000 a druhé rozšířené vydání z r. 2008.
VELKÁ ETOLOGIE KONÍ
Druhé rozšířené vydání stežejního díla tohoto vědného odboru z r. 2005.
MALOVANÝ SVĚT DR. V. HRABÁNKA
Monografie o osobnosti a díle malíře podmaleb na skle z r. 2008.
PLEMENNÁ KNIHA HUCULSKÝCH KONÍ 1950-2005
Komplex faktografických údajů o cca 650 jedincích, ulíhnutých v anotovaném časovém rozhraní.
MALOVANÝ SVĚT VÁCLAVA HRABÁNKA
Bibliofilní skvost, monografie dokumentující celoživotní tvorbu JUDr. Václava Hrabánka, malíře podmaleb na skle.
Web stránky: webmatic s. r. o.